Já vám nevím... ležím na posteli, koukám (trochu provinile) na kříž... a najednou mi myslí jdou slova: "Díky, Bože, žes mě učinil člověkem. Díky, že si můžu uvědomovat, co dělám, a měnit to. Díky, žes mě ustanovil jedním ze správců všeho stvoření..."

Týjo, to je docela síla, ne? Správce celýho stvoření... Správce všech zvířat, rostlinek a nerostů, udržitelnýho rozvoje, globálního oteplování a nebeských těles.

Mno, s těma posledníma dvěma položkama nám zákony fyziky dost pomáhají... a s těma prvníma dvěma zase biochemie... ale stejně. Je tu někdo, kdo nám, lidem, dal jednu "zárodečnou buňku" navíc. A dal ji ze sebe. Je to můj Původce, a vzhledem k tomu, že bez týhletý třetí zárodečný buňky bych nebyl člověkem, jsem mu za ni fakt vděčný...